Osminásobná matka Idil Jusuf Ahmedová žije v utečeneckém táboře asi deset kilometrů od somálské metropole Mogadiša. Za tři roky, co tu spolu s více než 100 tisíc lidmi přebývá, již obřezala stovky dívek. Používá takzvanou faraonskou obřízku, která je nejrozšířenějším způsobem tohoto zákroku v Somálsku, napsala agentura DPA.
Ahmedová popisuje obřízku s ledovým klidem: "Nejdřív oblast umrtvím studenou vodou. Tak nepociťují sebemenší bolest. Pak udělám rychlý řez nejdřív na levé a pak na pravé straně. Pak řežu dál zdola nahoru." Nakonec prý všechno sešije tlustou jehlou. "Nechám jen malý otvor na menstruaci a močení," dodává.
Sagal Sheid Aliová ze Somálského ženského rozvojového centra (SWDC) popisuje faraonskou obřízku jinak: "Je to nejagresivnější forma zmrzačení ženských genitálií a spočívá v amputaci vnějších a vnitřních stydkých pysků i klitorisu. Vulva se pak prakticky až na jediný otvor zcela zavře," říká. "Je to nelidská a brutální praktika, která ročně stojí v Somálsku život stovky žen," dodává.
V zemi je obřezáno 95 procent žen
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je celosvětově postiženo obřízkou na 140 milionů žen a dívek. Provádí se v 28 afrických zemích, ale i v Evropě a na Blízkém východě. V Somálsku ji absolvovalo asi 95 procent žen. "Není to otázka víry. Je to kulturní záležitost, která se předává z generace na generaci," říká Aliová.
Mezinárodní pozornost vzbudila tradice ženské obřízky před několika lety díky bývalé modelce Waris Dirie, zvláště po odvysílání její filmové biografie Květ pouště (2009). Obřízkou se zabývala také OSN, 6. únor vyhlásila dnem nulové tolerance vůči mrzačení pohlavních orgánů žen a dívek.
V každodenním životě se dále obřezává v nezměněné intenzitě. Také Habibo Mohammed Suso, matka čtyř dcer, byla jako dítě obřezána. Vzpomíná na to dnes jako na jeden z nejhorších dní svého života. "Strčili mi mezi nohy žhavý nůž. Pak na to natřeli mast, která mi způsobila hroznou infekci," vypráví 25letá Habibo. Když se ve 14 letech vdala, musel ji její muž otevřít nožem. Hrozné bolesti doprovázely také porod jejích dětí.
Svou první dceru chtěla Susoová uchránit stejného osudu. Tlak rodiny a sousedů byl však silnější. Když ale porodní bába před jejíma očima dítě zmrzačila, rozhodla se, že se to žádné další z jejích dcer už nesmí stát. Od té doby je přesvědčenou bojovnicí proti této praktice.
Na venkov osvěta nedosáhne
Jednou měsíčně přicházejí pomocnice SWDC jako je Habibo do tábora Masla, aby s obyvateli o obřízce hovořily. "Je těžké jim vysvětlit, že tato tradiční praktika má negativní vliv na život jejich dcer," vysvětluje Sagal Sheid Aliová. "Ale když jim dáme příklad, co se může stát, většinou to pochopí." Cesta je to ale prý dlouhá a těžká.
Maria Habib Haidarová už je přesvědčená. "My Somálky zatěžujeme své dcery nesmyslnými tradicemi, aniž bychom myslely na to, co jsme sami protrpěly," říká 58letá žena. "Časy se ale změnily." Haidarová je manželkou duchovního vůdce uprchlického tábora a bojuje s rozhodností sobě vlastní proti obřízce. Díky ženám jako je ona počet obřezaných dívek v Mogadišu a jeho okolí postupně klesá. Na venkově, kam osvěta organizací jako SWDC nedosahuje, se ale stále jedná o každodenní praxi.
